Jedenácté album Ireny a Vojtěcha Havlových „Tvá zlatá loďka“ je sestaveno z koncertních a studiových nahrávek natočených v Praze a v Athénách v roce 2002. Ke spolupráci si tentokrát Havlovi přizvali vynikající řeckou zpěvačku Savinu Yannatou (která nedávno vydala své profilové CD u prestižní firmy ECM), trumpetistu Michala Geru, hobojistu Pavla Poláška, flétnistu Štefana Sukupa a klarinetistu Jiřího Klenku. Album je sestaveno z písniček (texty Irana Havlová, Oldřich Janota, Vojtěch Havel) a instrumentálních skladeb pro piano, violoncello a hostující hudebníky. Kromě zmíněných hudebních nástrojů použili Havlovi na nové desce také violy da gamba a zpěv.
Jedenácté album Ireny a Vojtěcha Havlových „Tvá zlatá loďka“ je sestaveno z koncertních a studiových nahrávek natočených v Praze a v Athénách v roce 2002. Ke spolupráci si tentokrát Havlovi přizvali vynikající řeckou zpěvačku Savinu Yannatou, trumpetistu Michala Geru, hobojistu Pavla Poláška, flétnistu Štefana Sukupa a klarinetistu Jiřího Klenku. Album je sestaveno z písniček a instrumentálních skladeb pro piano, violoncello a hostující hudebníky.
Irena a Vojtěch Havlovi - Tvá zlatá loďka
40 tracků, 62:20, Indies Records
S Irenou a Vojtěchem Havlovými se i na jejich jedenáctém albu ocitáme ve zvláštním světě - bezčasém, bezprostorovém, zbaveném nánosu civilizačního chaosu. Přesto se však nejedná o žádnou účelovou relaxační hudbu. Jejich dřívější zřetelné ovlivnění kulturou a myšlenek daleké Indie se substituovalo do mnohem vyzrálejšího formálního tvaru, zbaveného možných stigmat světonázorového patosu. Pro hudbu Havlových nyní platí snad ještě více než kdy předtím, že se jakoby odnikud vynoří, proplouvá kolem vás, aby se opět naprosto organicky proměnila v ticho. Nic v ní nepřečnívá, zároveň z ní vše vystupuje.
Tohle všechno se Havlovým na albu Tvá zlatá loďka daří, přestože kombinují útlé a křehké zpívané písničky (jejichž duchovní i formální spřízněnost s hudbou Oldřicha Janoty je tu stvrzena použitím dvou jeho textů) s volnými instrumentálními plochami. Nejsou zde již tolik dominantním prvkem strunné nástroje - violoncello i obě violy da gamba často ustupují křehkým pianovým partům, ve kterých takřka nepoznáte, kterými prsty z přítomného dua jsou vlastně zahrány. Anoncovaní hosté na hoboj, flétnu, trumpetu a klarinet naštěstí do hudebního spektra rovné čtyřicítky skladeb také dobře zapadají a tak jedinou mírně vybočující kompozicí z alba je závěrečná Pouhým dotykem - právě pro dokonalý pěvecký vklad hostující Saviny Yannatou, tvořící protipól odzbrojujícímu naivismu hlasového projevu Ireny Havlové. Měl bych se rovněž zmínit i o tom, že album je sestaveno z koncertního i studiového zvukového materiálu a že některé z písní se na albu opakují v různě zaranžovaných podobách. Vězte však, že pro celkový poslech a vjem to vůbec není podstatné. Naopak nerad bych opomněl vyzdvihnout grafickou úroveň obalu i samotného disku. Nádherné obrázky Jaroslava Papouška i kresby Radky Hanzlíkové totiž dokonale korespondují s hudební náplní a vytváří tak naprosto plnohodnotnou součást celého díla.
Co říci závěrem? Snad jen to, že Irena a Vojtěch Havlovi zkrátka opět zůstali sví. Pokorní, duchovně silní a přitom stále stejnou měrou sdělní a inspirativní.
Igor Nováček - 09.05.2003
http://www.freemusic.cz/clanek.php?id=2071
