Rok 1987, poměry se uvolňují, Mišík už zase smí zpívat a kapela ETC… se nachází v další zajímavé fázi vývoje. Vedle frontmana byli neodmyslitelnými součástmi její kvality a úspěšnosti houslista Jan Hrubý, violoncellista Jaroslav Nejezchleba, klávesista Petr Skoumal, kytarista Stanislav Hrubeš, basák Vladimír Kulhánek a bubeník Pavel Skala. Autorsky se na albu podílejí hned čtyři z nich, nové texty dodali Jiří Dědeček či Pavel Šrut, ale došlo také na Josefa Kainara a Václava Hraběte. Sound se z výchozího poloakustického rockfolku inspiroval moderními vymoženostmi, takže tu slyšíme větší podíl syntetizérů a rozličných efektů, aniž by to poškodilo podstatu, totiž bytostně české písničkářství. Z původních pásů vytvořili otec a syn Karlíkové ve studiu SONO maximální přenos originálního zvuku do dnešní podoby. Svébytnou kapitolou je pak obal, grafikem Karlem Halounem upravený z jeho vlastní, pětatřicet let staré předlohy. Na vnitřním sáčku LP i v bookletu CD najdete komplet písňových textů, fotografie kapely a dobový sleevenote Jiřího Černého, ale také originální návrh titulu, kdysi cenzurou zamítnutý a nabízející později změněné pořadí skladeb. Třetí albová připomínka proměnlivé sestavy, leč trvalé kvality ETC…, vždy spravedlivě víc než jen Mišíkova doprovodného souboru.
1. Dobrý ráno
2. Výkřiky ze sna
3. Malá paní
4. Dopis
5. Vanda a Žanda
6. Déjá vu
7. Kdo přijde po mně
8. Samotáři
9. Blues o křestních listech
10. Tma stéká do kaluží
zdroj: TS